Advent v plném proudu

O víkendu jsme u nás měli krásnou vánoční akci, díky které jsme oficiálně zahájili čas adventu, něco se naučili a navíc také podpořili dobrou věc.

Na programu dne byla tvorba vánočních ozdob z pedigu a také adventních věnců a navíc jsme se dozvěděli spoustu o Vánocích a adventu. Pro ty z vás, kteří naši akci zmeškali přinášíme lehkou rekapitulaci.

Advent je začátkem liturgického, nebo-li církevního roku a začíná přesně čtyři týdny před Božím hodem. I když jsou Vánoce čistě křesťanský svátek, během 20. století se rozšířil také mezi “nekřesťany”. Trvale se tak staly svátky klidu, míru, pohody symbolem setkávání se s rodinou a předzvěstí končícího kalendářního roku.

Vánoce se pojí se spoustou tradic, které mají různou historii. Mezi ty nejznámější patří obdarovávání nejbližších, pečení cukroví, zdobení vánočního stromečku a nejrůznější zvyky.

Vánoční stromeček

První zmínky o zdobení vánočního stromku pocházejí z 16. století z kronik některých německých měst. Nejprve byly vánoční stromy výsadou vyšších vrstev a veřejných prostor.  Z těchto cechovních a řemeslnických domů se postupně během 17. století stromečky rozšířily dále na venkov. Běžně byly zdobeny jablky či ořechy a dokonce se zavěšovaly nad štědrovečerní stůl. Za hranice německých zemí se postupně dostal během 17. století a dál už to známe. Přírodní ozdoby a klasické svíčky postupně nahradily foukané baňky a elektrické svíce.

Koleda

Také koledníci rozdávali dříve ozdobené větvičky jako symbol štědrosti. Samotná štědrost bývala totiž, mimo bohatství, považována za obrovskou výsadu vyšších vrstev. V období zimního slunovratu, kdy lidé strádali, se napříč různými kulturami konaly nejrůznější oslavy a mezi ně může řadit i nám známá koleda. Právě v tuto dobu nastala možnost dát svou štědrost patřičně na odiv a vyhovět koledníkům.

Zvyky a pověry

K Vánocům také neodmyslitelně patří nejrůznější zvyky a pověry. A které jsou z nich nejčastější? Zrovna dnes slaví svátek svatá Barbora. Třešňové větvičky natrhané v tento den by měly ve váze vykvést na štědrý den. Pokud se tak stane, znamená to, že se daná žena do roka vdá. Také házení botou za záda směrem ke dveřím má údajně dát odpověď na to, zda se dívka vdá. Pokud bota padne špičkou směrem k dveřím, pak se dotyčná může na vdavky těšit. 

Lidi také zajímalo jaké bude jejich zdraví na budoucí rok. Zjišťovali to krájením jablek a louskáním ořechů. 

Aby si lidé zajistili také peníze a bohatství, dávají si do peněženky šupinu z vánočního kapra. Dát ji můžete také pod talíř na štědrovečerní tabuli stejně jako pár mincí. Spálené cukroví zase mělo předznamenat neštěstí v rodině.

V dnešní době už na tyto zvyky málokdo věří, ale minimálně pro děti se mohou stát zpříjemněním svátečního dne.

Ať už zvyky do “svých Vánoc” zařazujete nebo ne, pamatujte, že jsou to svátky klidu a míru. I když se všichni honíme za dokonalostí, tak právě tato honička nám způsobuje nejvíc stresů. Nezapomínejte proto na sebe a odpočinek, díky kterému načerpáte energii, která vám pomůže vše hravě zvládnout.